Krásný život stopařů v Elfském lese

Pokud by se Vás kdokoli ptal, jaký jste měli život, jestli býval lepší, nebo teprve bude, co byste mu na to odpověděli? Obávám se že já nic. Nedokázal bych odpovědět. Pouze bych mu řekl, že mladý už nikdy nebude. Pokud si neužil svůj bezstarostný život už tehdy, tak to nedokáže nikdy.
Pokud však někdy potkáte ve světě Dark Elmoru někoho, kdo se vás zeptá, kdy jste byli naposled šťastní, věřte že to bude jeden ze dvou Elfů.
Každý jsme si prožili svá mládí a každý i ty chvíle, kdy byl skutečně šťastný. Mládí už nevrátíme, starostí již se nezbavíme. Ale ty chvíle skutečného šťestí, ty mohou nastat kdykoli.
A pak když potkáte toho starého Elfa, který se vás opět otáže, třeba budete znát odpověď až moc dobře. Ne kvůli své dokonalé paměti, ale díky tomu, že takovéto chvíle prožíváte dnes a denně. Pak se budete moci otázat i vy jej...

Mluvil jsem však tady o mládí spojující zároveň i štěstí, ale chtěl bych vám ukázat něco málo z Elvenu a života bytostí od tama pocházejících.
Protože život Elfů, i když ne vždy jednoduchý a ne vždy šťastný, je propleten i krásou. Možná je tvořena pouze okolím ve kterém žijí, možná způsobem jejich života. Posuďte sami.
Pokud tedy vyrůstáte v Elfském lese, Váš život je plný krás, ale ne vždy je vnímáte.
Život plný odpočinku, vody....

...lovu...

...dobrodružství s krásnými Elfkami...

...výprav za neznámem s přáteli...

...Jednou však Elfský les opustí každý nadobro...
Pak se stane něco, po čem celou dobu toužil, avšak co ho najednou svazuje, něco co vyžaduje starosti, ale co také přináší mnohem více věcí.
Jednou potkáte někoho, kdo Váš život prostě změní...

...pak už budete pouze při měsíčním svitu v dalekých krajinách vzpomínat na měsíc, který se shlížel v průzračných vodách Elfského jezera v touze připojit se k Vám v krásných chladivých a při tom zároveň hřejivých vodách vašeho domova...

...budete vzpomínat. Budete vzpomínat a to nejen na domov. I na tváře. Na tváře a postavy, ze kterých už Vám v paměti zbudou jen mlhavé stíny. Budete vzpomínat na každého, kdo se Vám zasekl ve vašem srdci a nebudete věřit, kolik jen je v něm místa.
Tuhle galerii bych chtěl věnovat všem, které jsem kdy ve světě Lineage měl možnost trochu více poznat...avšak i ostatním...s tím, že vzpomínky zůstanou vždy, i kdyby to byly už jen matné stíny...naše srdce jsou na zapomínání přece jen příliš velká...